Jiří Černický

  • Narozen: 1966
  • Místo narození: Ústí nad Labem
  • Působiště: Praha

Vzdělání:

1993–1997 Akademie výtvarných umění v Praze
1990–1993 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
1987–1990 Pedagogická fakulta v Ústí nad Labem
1983–1987 Střední uměleckoprůmyslová škola, Jablonec nad Nisou

Tvorba Jiřího Černického je plná výrazových proměn, vypjatých gest i svébytného humoru. Každé dílo tohoto autora skrývá silný příběh v rovině obsahové, ale také v rovině hledání adekvátních výrazových prostředků. Chceme-li přesto formulovat určitou jednotící linii jeho usilování, potom je nezbytné zmínit především neutuchající schopnost téměř dětského údivu a rovněž vůli po otevřené komunikaci, často vyhrocené na ostří nože.

Černického vyjadřovací metody nejsou omezeny na konkrétní médium, jeho záběr sahá od klasické malby, přes video, objekt, instalaci a performanci až k osobní angažovanosti a drásající tělesné účasti umělce při realizaci náročných projektů, jako např. „Slzy pro Etiopii“ (1993-94). Autor tehdy nejprve v kontejnerech umístěných na výkladě Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem shromáždil slzy místních obyvatel, které po měsíčním úmorném putování osobně předal představenému kláštera v etiopském městečku Lalibela.

Do povědomí širšího okruhu diváků se Černický výrazněji zapsal projektem První sériově vyráběná schizofrenie (1998), když nechal vyrábět keramické přilby stylizované do grimasy známého Munchova Výkřiku. Ve stejném roce se stává laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Významově mnohoznačný přístup využil Jiří Černický i v jednom ze svých formálně nejdynamičtějších děl, v multimediální instalaci „SONY Garden“ z roku 2002. Autor v jeho rámci vstoupil do komunikačního procesu s představiteli nadnárodní společnosti a získal jejich materiálovou podporu. Sponzorský dar v podobě desítek různých hi-tech elektrospotřebičů (monitory, video-přehrávače, tiskárny) potom vlastnoručně, primitivně a pracně destruoval a z takto získaného materiálu sestavil jakousi minimalistickou zenovou zahradu.

Tento relativizující přistup ale není typický pouze pro Černického spektakulární a konceptuálně vyhraněné instalace, nýbrž se projevuje i ve zdánlivě odlehčených a estetizujících malířských projektech. Jako přiklad můžeme bezesporu vzpomenout bravurní obrazový cyklus „Bin Ladinova lampa“ z roku 1999, ve kterém autor kombinuje principy barevného i tvarového ornamentalismu s vyhraněnou sociální tematikou.

Badatelství, zájem o archivy a fenomén manipulace veřejnosti zdánlivě seriózními fakty se zhmotnil v  Gagarinově věci z roku 2006. 

V roce 2016 Jiří Černický připravil pro Galerii Rudolfinum specifický projekt, samostatnou výstavu s názvem Divoký sny, vycházející z cyklu víc než padesáti kreseb a čítající stejný počet objektů a instalací, z nichž více než polovina vznikla přímo pro výstavu. 

  • Pořadí
  • 2020 21
  • 2019 22

Nabídka děl

V případě zájmu o jiná díla autora, neuvedená v aktuální nabídce, nás prosím kontaktujte.
Rádi zprostředkujeme návštěvu ateliéru, nebo kontakt na autory, kteří nejsou uvedeni na těchto stránkách.

Více o autorovi

Lenka Lindaurová

nezávislý kritik

Multimediální tvorba Jiřího Černického se často pohybuje na rozhraní tradičního výtvarného umění a vědy. Jeho projekty jsou nabité vizionářskou fantazií, u malby naopak nechává zaznít poetické tóny a vnitřní emoce. Jestli nějaký pocit před jeho tvorbou převažuje, tak je to ten, že Jiřímu Černickému všechno uvěříte. Je ve svém díle osobně angažovaný, jeho síla a talent z obrazů i objektu vyzařují. Průřez jeho tvorbou přinesla energeticky nabitá výstava v pražském Rudolfinu.

Databáze sledující vývoj současného českého výtvarného umění v jeho různých projevech (umělci, skupiny, teoretici, prostory, pojmy, výstavy aj.) od 2. poloviny 20. století s akcentem na období po roce 1989.

Profil autora na Artlistu

Všichni autoři